PROGRAM - nabídka pro veřejnost


Hvězdárna je pro veřejnost v KVĚTNU otevřena v úterý, středu, čtvrtek a pátek od 21 do 23 hodin.
Prohlídky hvězdárny začínají v 21:00, 21:30, 22:00, 22:30 hodin.

Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu.

Hvězdárna bude v pátek 5. 5. zavřena.

Pořady pro děti
ve čtvrtek 4. 5. v 18:30 hod.

MĚSÍC U KREJČÍHO


(20 minut)

To vám byl jednou krejčí Jehlička, který měl za úkol pro Měsíček ušít šaty. A jak to dopadlo, když Měsíc vypadá jednou jako rohlíček a jindy je kulatý jako míček?




Pořady pro dospělé a mládež
ve čtvrtek 11. 5. v 18:30 hod.

PETR A PAVLA NA JAŘE


(30 minut)

Petr a Pavla stojí pod jarní noční oblohou a čekají na východ Měsíce. A jelikož Měsíc nechce vyjít v tu samou dobu jako den před tím (což zcela nepochybně dělá naschvál), tak mají spoustu času povídat si o tom, co všechno je na jarní obloze vidět.





ve čtvrtek 18. 5. v 18:30 hod.

NEJVĚTŠÍ Z OBRŮ


(25 minut)

Pořad o Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy doplněný za jasného počasí jeho pozorováním dalekohledy hvězdárny





ve čtvrtek 25. 5. v 18:30 hod.

TAJEMSTVÍ VESMÍRU


(45 minut)

Jak vesmír funguje? Jaké základní fyzikální jevy jej utvářejí? Pořad má společný dvacetiminutový úvod, ke kterému si můžete volně vybrat z následujících desetiminutových bloků: závěrečná stádia hvězdného vývoje (neutronové hvězdy, černé díry, ...), kosmologie (vznik a vývoj vesmíru), vznik hmoty, pozemské dalekohledy, vesmírné dalekohledy.


Obloha v květnu

     Přehled astronomických událostí tentokrát začneme objekty, se kterými se zas tak často na obloze nesetkáváme. Jejich jasnost nám totiž neumožní prohlédnout si je často ani většími dalekohledy. Nejedná se přitom o objekty vzdáleného vesmíru, jak by mohl někdo předpokládat. Řeč bude o kometách, tělesech naší Sluneční soustavy.

    Komet můžeme rok co rok teoreticky sledovat i několik desítek. Avšak ty, které na tmavé obloze vyniknou mlhavou hlavou a protaženým ohonem, sledujeme jen velmi zřídka, zpravila 2 až 3 komety ročně. Ledoprachová jádra komet, coby zamrzlé pozůstatky z dob vzniku Sluneční soustavy, vnikají do nitra našeho planetárního systému. V blízkosti Slunce led taje a kometa ztrácí drobounké částečky jejího jádra. Ty vytvoří ohon komety na miliony kilometrů dlouhý. Vlasatice se pak předvádí v úchvatném nebeském představení. Mimořádnou podívanou můžeme statisticky očekávat jen několikrát za století. Na tuto vzácnou příležitost je třeba si počkat.

     Ale jaké komety můžeme vyhlížet právě teď? Největší šanci pro sledování komet budeme mít hned v úvodu května, protože měsíční svit nebude rušit tmavou oblohu. S přehledem nejjasnější kometa je 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Jak by také ne - kometa má roce 2017 nejpříznivější podmínky za posledních 200 let. Kometa musela být objevena na třikrát, než se povedlo určit její dráhu s dostatečnou přesností. Poprvé ji v roce 1858 objevil Horace P. Tuttle, popsal ji jako slabý difúzní objekt. Byla objevena při těsném průletu kolem Země ve vzdálenosti 0,452 AU. Velice rychle ale zeslábla a zmizela z dohledu. První spočtená dráha naznačovala krátkou periodu, ale malý počet pozorování vylučoval přesnější určení dalšího návratu. Byla tak znovuobjevena až v roce 1907, kdy ji nalezl Michael Giacobini. Avšak tento návrat nebyl moc příznivý a tak byla po dvou týdnech opět ztracena. Napotřetí byla objevena prof. Ľuborem Kresákem ze Skalnatého Plesa v roce 1951. Tehdy byla konečně objevena spojitost se ztracenou kometou a spočtena dostatečně přesná dráha pro předpověď budoucích návratů. Při jejím letošním návratu se bude kometa nacházet velmi vysoko na obloze, což usnadňuje její sledování. Konkrétně kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák vyhledáme v souhvězdí Draka. Další kometa s naprosto fantastickými pozorovacími podmínkami je kometa C/2015 V2 (Johnson). Na začátku astronomického soumraku se kometa dostává téměř do nadhlavníku! Kometu nalezneme v souhvězdí Herkula. Obě komety navíc spatříme na obloze od sebe jen něco málo přes deset stupňů! Loni objevená, dlouhoperiodická kometa C/2015 V2 (Johnson), je velkým příslibem pro první polovinu roku 2017. V průběhu května se kometa pomalu přesune ze souhvězdí Herkula do Pastýře. V té době by měla dosáhnout kometa jasnosti až 7 mag. To nejlepší však přijde až v červnu. Kometa 12. června prolétne ve vzdálenosti 1,64 AU kolem Slunce. V tom okamžiku by mohla dosáhnout nejvyšší jasnosti a měla by být pozorovatelná i malými triedry. Počátkem července však začne slábnout, ke konci měsíce se potom přesune do souhvězdí Hydry a při jasnosti 7-8 mag od nás nadobro přestane být pozorovatelná.

     První z planet na květnové večerní obloze nalezneme nízko nad západem Mars. Jupiter, který je po opozici se Sluncem bude na obloze většinu noci kromě rána a Saturn, kterého opozice teprve čeká, svítí na obloze po většinu noci kromě večera. Ráno, nízko nad východním obzorem, spatříme ještě Venuši jako jitřenku.