Dne 27. 4. 2017 náhle zemřel vedoucí slánské hvězdárny Jaroslav Trnka (*1976). Odešel skvělý člověk a popularizátor astronomie, které se s láskou věnoval po celý předčasně ukončený život.


fotogalerie


Aktuality z astronomie

Obří asteroid se přiblíží 19. dubna
Asteroid pojmenovaný 2014 JO25 prolétne kolem naší Země v bezpečné vzdálenosti 4,6 násobku vzdálenosti Měsíce. Rozměry asteroidu jsou úctyhodné. Jeho průměr je 60 krát větší (650 metrů), než ten, který v roce pronikl atmosférou v roce 2013 a dopadl v blízkosti ruského Čeljabinsku. I pomocí malých dalekohledů jej bude možné na noční obloze spatřit. Obří asteroid bude tak blízko, že si jej vědci budou schopni detailně prohlédnout jak s využitím radaru, tak i pomocí optických dalekohledů. Průlet bychom měli také zaznamenat amatérskými dalekohledy. Asteriod 2014 JO25 byl objeven astronomy na observatoři Catalina Sky Survey nedaleko Tusconu v Arizoně v květnu 2014. Kolem Země prolétne v celkem bezpečné vzdálenosti zhruba 1 768 239 km. Po detailní analýze dráhy asteroidu vědci zjistili, že se jedná o zatím nejtěsnější průlet kolem Země za posledních 400 let a minimálně následujících 500 let takový nenastane. Nejedná se proto o nebezpečnou dráhu asteroidu, protože jí máme dobře zmapovanou.

2017/04/10

více...    


Připravte se na Jupiter v celé své kráse
Jakmile se kolem 22. hodiny krajina pomalu ztrácí ve tmě, nemůžeme si nevšimnout nápadně zářícího objektu s jasností -2,5 magnitudy nad jihozápadním obzorem. Objekt je dokonce dvakrát jasnější než hvězda Sírius, zářící jiskřivým světlem nízko nad jihozápadním obzorem. Pečlivým pozorováním bychom zjistili, že se nebeský vetřelec velmi pomalu noc co noc pohybuje vzhledem pozadí hvězd v souhvězdí Panny. Tímto jasným objektem není nikdo jiný než největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter. Právě dnes 7. dubna dosáhl opozice se Sluncem ve 23 hodin 28 minut SEČ. V tento okamžik nás bude dělit nejmenší vzdálenost - pouze 666,4 milionu km. Jupiter bude nejenom nejblíže k Zemi, ale současně s tím dosáhne na obloze také největší zdánlivé velikosti (44,3 obloukové vteřiny). Za pomoci dalekohledu při 42x násobném zvětšení dosáhneme toho, že Jupiter v okuláru dalekohledu bude stejně veliký jako Měsíc v úplňku běžným okem bez dalekohledu. Jupiter je obří planeta, dokonce mnohem hmotnější než všechny známé planety Sluneční soustavy dohromady. Ve srovnání s naší Zemí je průměr Jupiteru jedenáctkrát větší a co do objemu bychom z Jupiteru nakrájeli více než 1 300 Zemí! Toto planetární monstrum se z velké části skládá z vodíku a helia v plynném a kapalném stavu. Za bezmračných nocí nabízí Jupiter pozorovatelům u dalekohledu jedinečnou podívanou nejen na samotnou planetu, ale i soustavu jasných měsíců obíhající v gravitačním poutu kolem něj. Jupiter budeme moci sledovat na večerní obloze až do konce července, avšak nejvýhodnější podmínky zůstanou jen do konce dubna.

2017/04/07

více...    


Červí díry skutečně fungují jako stroje času
Právě dnes 1. dubna vyšel ALDEBARAN BULLETIN tentokrát věnovaný zcela mimořádnému objevu, který znamená velký posun v našich znalostech.

Dávný sen člověka o cestování rychlejším než světlo se konečně stal skutečností. Řešení, které nalezli odborníci z NASA ve spolupráci s vědeckým týmem Barcelonské univerzity ve Španělsku, je překvapivé. Už dlouhá léta se spekulovalo, že by tzv. červí díry, jejichž existenci předpověděli v roce 1935 německý fyzik Albert Einstein (1879–1955) a americko-izraelský fyzik Nathan Rosen (1909–1995), mohly být jakýmisi tunelovými zkratkami mezi různými částmi vesmíru nebo dokonce mezi různými vesmíry.
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

2017/04/01

více...    


Saturn sice naposledy, zato ale hodně zblízka
Temná hmota jitří představivost fyziků i širší veřejnosti už mnoho desítek let. Když v roce 1933 Fritz Zwicky upozornil na nesoulad množství pohybu v kupě galaxií ve Vlasech Bereniky s množstvím pozorované látky, netušil, že vypustil z „láhve“ džina, který nás trápí už téměř tři čtvrtiny století. Na konci 60. let 20. století pozorovala obdobný nesoulad Vera Rubin i u jednotlivých spirálních galaxií. Podle sofistikovaných odhadů je ve vesmíru 27 procent nesvítící látky, která není složená z kvarků a skládá se ze zatím neznámých částic...
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

2017/03/20

více...    


Saturn sice naposledy, zato ale hodně zblízka
Americká sonda Cassini startovala z mysu Canaveral ve špici nosné rakety Titan v roce 1997. Po dlouhé pouti čítající dvě gravitační asistence Venuše, opětovný průlet okolo Země, a pak ještě kolem Jupiteru, konečně 1. července 2004 zaparkovala na oběžné dráze okolo Saturnu. Takový manévr nutně vyžadoval velké zpomalení sondy a toho bylo možno dosáhnout jen při těsném průletu nad povrchem planety. Tehdy zvolená trajektorie v největším přiblížení byla ale nastavena tak, že před těsným průletem sonda „nadlétla“ rovinu prstenců v mezeře mezi F a G, tedy ještě než se mohla nebezpečně přiblížit k hustým vnitřním částem začínajícím okrajem prstence A, prosvištěla nad Saturnem ve výšce necelé čtvrtiny jeho průměru a opět se mezi prstenci G a F zanořila pod jejich rovinu. Všechny pozdější dráhy byly nastaveny tak, aby se sonda Cassini už do tak těsné blízkosti k prstencům nedostávala a udržovala si od nich bezpečný odstup.
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Ivana Havlíčka.

2017/03/04

více...    


Blízká hvězda je domovem sedmi planet zemského typu
Astronomové oznámili unikátní objev planetární soustavy se sedmi planetami, které obíhají mateřskou hvězdu ve vzdálenosti pouhých 40 světelných let od naší Země. Vědci využili pozorování kosmických i pozemních dalekohledů, včetně dalekohledu ESO/VLT, aby mohli sledovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy. Mateřská hvězda s katalogovým označením TRAPPIST-1, kterou bychom našli v souhvězdí Vodnáře, je maličká sotva větší než Jupiter s hmotností jen osm procent hmotnosti Slunce. Její povrchová teplota je relativně velmi nízká (2 270°C) -- ve srovnání s teplotou sluneční fotosféry ani ne poloviční. Díky vzdálenosti oběžných drah jsou některé z planet tohoto systému vhodnějšími kandidáty na výskyt kapalné vody, přesto by se za určitých okolností tekutá voda mohla vyskytovat na povrchu všech sedmi. Systém TRAPPIST-1 je prvním planetárním systémem, který hostí tolik planet o velikosti Země. Bezpochyby se jedná o velmi slibné cíle při pátrání po mimozemském životě.

2017/02/23

více...    


Dosud nejlepší pohled na soustavu prstenců kolem Saturnu
Sekvence snímků pořízených sondou Cassini koncem prosince minulého roku jsou nejpodrobnějšími snímky slavných prstenců, které jsme dosud viděli. Snímky odhalují komplex drobných prstenců, ve kterých se pohybuje desítky drobných ledových satelitů kolem Saturnu. Sondě Cassini se v závěrečném roce provozu naskytl nejlepší výhled na pásmo ledových částic obepínající celý Saturn. Sonda se v tom okamžiku pohybovala na vnějším okraji nejvzdálenějšího prstence F v průměrné vzdálenosti zhruba 91 tisíc km od horních vrstev atmosféry plynného obra.

2017/02/03

více...    


Kometa 45P/HONDA-MRKOS-PAJDUŠÁKOVÁ
Návrat komety bude pro pozorovatele velmi zajímavý, neboť její předpokládaná jasnost slibuje celkem dobrou viditelnost pomocí binokuláru. Kometa se objeví na začátku února při jasnosti 7 mag na ranní obloze, do půlky měsíce pak ještě až o 1 mag zjasní a právě díky přiblížení se k Zemi bude její pohyb po obloze tak rychlý, že ji v tu dobu budeme moct pozorovat celou noc. Kometa se přes Kozoroha a Vodnáře, kde bude ještě nepozorovatelná, potom přesune přes Orla, Ocas hada, Hadonoše, Herkula, Severní korunu, Pastýře, Honicí psy a Vlasy Bereniky až do Lva (to už bude pozorovatelná jen na večerní obloze), kde se její pohyb rapidně zpomalí (kometa tam zůstane několik měsíců). Právě tam taky přestane být (pravděpodobně v dubnu) pozorovatelná vizuálně. Její slábnutí bude od konce února vcelku rapidní. První hypotetická možnost na spatření komety bude 2. února, ale to bude kometa ještě příliš nízko. Naopak 6. února už bude na začátku astronomického soumraku celých 20° nad obzorem! A o pouhých 9 dnů později (toto datum už v efemeridě uvedeno není, protože se netýká současné lunace) bude dokonce 73° vysoko! Za takto rychlý pohyb po obloze může právě její těsný průlet okolo Země (11. února ve vzdálenosti pouhých 0,08 AU).

2017/02/01

více...    


Čtveřice planet obíhající hvězdu HR 9799
Všechno se to seběhlo tak rychle. První planeta obíhající cizí hvězdu byla potvrzena v roce 1991. K jejímu objevu byla použita nepřímá metoda měření změn radiální rychlosti. Svými gravitačními účinky obíhající planeta mateřskou hvězdu v pravidelných intervalech vychyluje. Spektroskopickým měřením získáme tzv. periodickou křivku, ze které lze odhadnout velikost planety, její oběžnou dobu a velkou poloosu dráhy. S rokem 2000 přišla i prvá přímá zobrazení extrasolárních planet, které i přes jejich obří rozměry nebyly na snímcích patrné jako bodové zdroje. A konečně v současnosti nám technika nabízí senzační animaci čtveřice super-Jupiterů obíhající mateřskou hvězdu HR 8799 i souhvězdí Pegasa. Animace byla vytvořena na základě pozorování z Keckova dalekohledu na havajských ostrovech v období sedmi let. Exoplanetární systém se nachází zhruba 129 světelných let daleko. Nejbližší planeta „E“ oběhne mateřskou hvězdu každých 45 let, planeta „D“ každých 100 let, planeta „C“ každých 100 let a konečně planeta „D“ každých 450 let. Vzdálenosti od jejich mateřské hvězdy se pohybují od 27 do 68 násobku střední vzdálenosti Země od Slunce.

2017/01/29

více...    


Vědci upřesnili dráhu planety Devět
Planeta Devět stále zůstává v režimu teoretická. Vědci předpokládají její existenci na základě studování drah několika velmi vzdálených objektů Kuiperova pásu. Sarah Millholland a Gregory Laughlin si vzali na paškál celkem 11 objektů Kuiperova pásu, jejichž velké poloosy dráhy jsou větší než 250 AU. Osm z těchto těles použili pro nové simulace s cílem upřesnit dráhu planety Devět. První zpráva o „objevu deváté planety sluneční soustavy“ se objevila v médiích přesně před rokem a vycházela z článku Konstantina Batygina a Michaela E. Browna s názvem „Evidence for a distant giant planet in the Solar system“, tedy volně přeloženo „Důkaz o přítomnosti vzdálené obří planety ve sluneční soustavě“, publikovaném v renomovaném časopise The Astronomical Journal.

2017/01/22

více...    


Astronomické úkazy roku 2017
Rok 2017 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Na lednové večerní obloze jistě nepřehlédneme nejjasnější planetu vůbec – Venuši. Přelom března a dubna bude patřit Merkuru, v tomto období bude nejlépe pozorovatelný v roce 2017. Pro Mars je letošní rok bohužel rokem nepříznivým, neboť v něm nenastává opozice se Sluncem. Jupiter spatříme nejlépe v dubnu, opozicí projde 7. 4. ve 23 hodin a Saturn v červnu, opozice nastává 15. 6. v 11 hodin. Jeho prstence pozorujeme ze severní strany, otevřeny jsou na maximum, neboť na severní polokouli nastává v tomto roce letní slunovrat. Obě zatmění Měsíce, která v letošním roce nastanou, budou od nás pozorovatelná.

2017/01/15

více...    

Novinky z hvězdárny


Hvězdárna je pro veřejnost v ŘÍJNU otevřena každý pátek od 19 do 21 hodin.
Prohlídky hvězdárny začínají v 19:00, 19:30, 20:00, 20:30 hodin.

Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu.


Pořady pro dospělé a mládež:
v pátek 13. 10. v 18:00 hod.
Elektromagnetický vesmír aneb od Birkelanda k magnetarům
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, Csc.










Astronomické úkazy v dubnu

     Měsíc – náš nejbližší kosmický soused – můžeme na večerní obloze pozorovat od 1. do 11. a od 28. dubna do konce měsíce. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 3. dubna, kdy je Měsíc v první čtvrti.
    Duben bude patřit Jupiteru. Na 7. 4. 23 hodin připadá jeho opozice se Sluncem a planeta tedy bude v dubnu pozorovatelná po celou noc. O den později, 8. 4. ve 22 hodin bude Jupiter Zemi nejblíže – 4,455 au. Jeho jasnost dosáhne -2,5 mag a kulminovat bude 34° nad jižním obzorem. Merkur je 1. 4. v 11 hodin v maximální východní elongaci, dobré podmínky pro jeho pozorování trvají od poloviny března až do 8. 4., kdy jeho pozorovatelnost končí. Mars spatříme večer nad západním obzorem, Saturn ve druhé polovině noci. Venuše se po dolní konjunkci vynoří ve druhé polovině měsíce na ranní obloze nízko nad východním obzorem. Dne 29. 4. ve 23 hodin dosahuje druhého letošního maxima jasnosti (-4,5 mag).
    V pondělí 10. 4. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc bude 1,4° severně). Na obloze spatříme seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky. Dne 28. 4. ve 20 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem.


    

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopule.


SHOW S KAPALNÝM DUSÍKEM


     Ve čtvrtek 26. ledna jsme v rámci předáškového večera uspořádali pro návštěvníky hvězdárny speciální show s kapalným dusíkem. Kapalný dusík je se svojí teplotou -196°C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Hostem večera byl Mgr. Jakub Rozehnal.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Byl Velký třesk?


     Ve čtvrtek 24.11. proběhla přednáška o tom, jak si dnes vědci představují počátek vesmíru. Na počátku byl vesmír nepochybně hustý a velmi horký. Mnozí žijí v představě, že vesmír vznikl obří explozí z nekonečně malého bodu s nekonečnou teplotou a hustotou. Taková představa však ale nesouhlasí s našimi základními fyzikálními znalostmi.


Noc vědců 2016


     I v roce 2016 jsme v rámci Evropské noci vědců připravili speciální program. Stejně jako v minulém roce se Městská hvězdárna prezentovala na samostatném stanovišti v budově slánského gymnázia.


Přechod planety Merkur přes sluneční disk 9.5.2016


     Přechod planety přes sluneční disk je astronomický úkaz vznikající stejným mechanismem jako mnohem známější zatmění Slunce. Při zatmění se Měsíc ocitne tak blízko spojnice Slunce – Země, že z pohledu pozorovatele na Zemi částečně nebo úplně zastíní sluneční kotouč. V případě přechodu (neboli tranzitu) planety se poblíž spojnice Slunce-Země ocitne některá z vnitřních planet Sluneční soustavy (Merkur nebo Venuše). Letos 9. května to byl Merkur.


Prázdniny pod hvězdami
     Každoročně vyrážíme s naší mobilní hvězdárnou na letní tábory, kde s nabídkou odpoledního a večerního astronomického programu seznamujeme děti s vesmírem.


10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd


     Počty proměnných hvězd objevených českými astronomy se během několika posledních let se zvyšují nebývalou intenzitou. Objevy nových proměnných hvězd mají klíčový význam. Umožňují studovat nitro hvězd, jejich povrch i okolí. S jejich pomocí je možné určovat vzdálenosti ve vesmíru. Obecně lze říci, že hvězdná proměnnost upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru. Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky prezentuje 1000. objev české proměnné hvězdy. Do seznamu 10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd se s 25 objevy řadí také Jaroslav Trnka z Městské hvězdárny ve Slaném.