Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.


fotogalerie


Aktuality z astronomie

Blízká hvězda je domovem sedmi planet zemského typu
Astronomové oznámili unikátní objev planetární soustavy se sedmi planetami, které obíhají mateřskou hvězdu ve vzdálenosti pouhých 40 světelných let od naší Země. Vědci využili pozorování kosmických i pozemních dalekohledů, včetně dalekohledu ESO/VLT, aby mohli sledovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy. Mateřská hvězda s katalogovým označením TRAPPIST-1, kterou bychom našli v souhvězdí Vodnáře, je maličká sotva větší než Jupiter s hmotností jen osm procent hmotnosti Slunce. Její povrchová teplota je relativně velmi nízká (2 270°C) -- ve srovnání s teplotou sluneční fotosféry ani ne poloviční. Díky vzdálenosti oběžných drah jsou některé z planet tohoto systému vhodnějšími kandidáty na výskyt kapalné vody, přesto by se za určitých okolností tekutá voda mohla vyskytovat na povrchu všech sedmi. Systém TRAPPIST-1 je prvním planetárním systémem, který hostí tolik planet o velikosti Země. Bezpochyby se jedná o velmi slibné cíle při pátrání po mimozemském životě.

2017/02/23

více...    


Dosud nejlepší pohled na soustavu prstenců kolem Saturnu
Sekvence snímků pořízených sondou Cassini koncem prosince minulého roku jsou nejpodrobnějšími snímky slavných prstenců, které jsme dosud viděli. Snímky odhalují komplex drobných prstenců, ve kterých se pohybuje desítky drobných ledových satelitů kolem Saturnu. Sondě Cassini se v závěrečném roce provozu naskytl nejlepší výhled na pásmo ledových částic obepínající celý Saturn. Sonda se v tom okamžiku pohybovala na vnějším okraji nejvzdálenějšího prstence F v průměrné vzdálenosti zhruba 91 tisíc km od horních vrstev atmosféry plynného obra.

2017/02/03

více...    


Kometa 45P/HONDA-MRKOS-PAJDUŠÁKOVÁ
Návrat komety bude pro pozorovatele velmi zajímavý, neboť její předpokládaná jasnost slibuje celkem dobrou viditelnost pomocí binokuláru. Kometa se objeví na začátku února při jasnosti 7 mag na ranní obloze, do půlky měsíce pak ještě až o 1 mag zjasní a právě díky přiblížení se k Zemi bude její pohyb po obloze tak rychlý, že ji v tu dobu budeme moct pozorovat celou noc. Kometa se přes Kozoroha a Vodnáře, kde bude ještě nepozorovatelná, potom přesune přes Orla, Ocas hada, Hadonoše, Herkula, Severní korunu, Pastýře, Honicí psy a Vlasy Bereniky až do Lva (to už bude pozorovatelná jen na večerní obloze), kde se její pohyb rapidně zpomalí (kometa tam zůstane několik měsíců). Právě tam taky přestane být (pravděpodobně v dubnu) pozorovatelná vizuálně. Její slábnutí bude od konce února vcelku rapidní. První hypotetická možnost na spatření komety bude 2. února, ale to bude kometa ještě příliš nízko. Naopak 6. února už bude na začátku astronomického soumraku celých 20° nad obzorem! A o pouhých 9 dnů později (toto datum už v efemeridě uvedeno není, protože se netýká současné lunace) bude dokonce 73° vysoko! Za takto rychlý pohyb po obloze může právě její těsný průlet okolo Země (11. února ve vzdálenosti pouhých 0,08 AU).

2017/02/01

více...    


Čtveřice planet obíhající hvězdu HR 9799
Všechno se to seběhlo tak rychle. První planeta obíhající cizí hvězdu byla potvrzena v roce 1991. K jejímu objevu byla použita nepřímá metoda měření změn radiální rychlosti. Svými gravitačními účinky obíhající planeta mateřskou hvězdu v pravidelných intervalech vychyluje. Spektroskopickým měřením získáme tzv. periodickou křivku, ze které lze odhadnout velikost planety, její oběžnou dobu a velkou poloosu dráhy. S rokem 2000 přišla i prvá přímá zobrazení extrasolárních planet, které i přes jejich obří rozměry nebyly na snímcích patrné jako bodové zdroje. A konečně v současnosti nám technika nabízí senzační animaci čtveřice super-Jupiterů obíhající mateřskou hvězdu HR 8799 i souhvězdí Pegasa. Animace byla vytvořena na základě pozorování z Keckova dalekohledu na havajských ostrovech v období sedmi let. Exoplanetární systém se nachází zhruba 129 světelných let daleko. Nejbližší planeta „E“ oběhne mateřskou hvězdu každých 45 let, planeta „D“ každých 100 let, planeta „C“ každých 100 let a konečně planeta „D“ každých 450 let. Vzdálenosti od jejich mateřské hvězdy se pohybují od 27 do 68 násobku střední vzdálenosti Země od Slunce.

2017/01/29

více...    


Vědci upřesnili dráhu planety Devět
Planeta Devět stále zůstává v režimu teoretická. Vědci předpokládají její existenci na základě studování drah několika velmi vzdálených objektů Kuiperova pásu. Sarah Millholland a Gregory Laughlin si vzali na paškál celkem 11 objektů Kuiperova pásu, jejichž velké poloosy dráhy jsou větší než 250 AU. Osm z těchto těles použili pro nové simulace s cílem upřesnit dráhu planety Devět. První zpráva o „objevu deváté planety sluneční soustavy“ se objevila v médiích přesně před rokem a vycházela z článku Konstantina Batygina a Michaela E. Browna s názvem „Evidence for a distant giant planet in the Solar system“, tedy volně přeloženo „Důkaz o přítomnosti vzdálené obří planety ve sluneční soustavě“, publikovaném v renomovaném časopise The Astronomical Journal.

2017/01/22

více...    


Astronomické úkazy roku 2017
Rok 2017 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Na lednové večerní obloze jistě nepřehlédneme nejjasnější planetu vůbec – Venuši. Přelom března a dubna bude patřit Merkuru, v tomto období bude nejlépe pozorovatelný v roce 2017. Pro Mars je letošní rok bohužel rokem nepříznivým, neboť v něm nenastává opozice se Sluncem. Jupiter spatříme nejlépe v dubnu, opozicí projde 7. 4. ve 23 hodin a Saturn v červnu, opozice nastává 15. 6. v 11 hodin. Jeho prstence pozorujeme ze severní strany, otevřeny jsou na maximum, neboť na severní polokouli nastává v tomto roce letní slunovrat. Obě zatmění Měsíce, která v letošním roce nastanou, budou od nás pozorovatelná.

2017/01/15

více...    


Lednové Kvadrantidy
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 15 hodin 3. ledna, tedy ve dne. Měsíc ale pozorování po půlnoci ze 3. na 4. 1. rušit nebude. Hodinová frekvence v maximu by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019. Radiant se nachází v souhvězdí Pastýře. Název roje pochází z názvu zaniklého souhvězdí Nástěnný kvadrant, jehož hvězdy jsou dnes součástí souhvězdí Pastýř, Drak a Herkules.

2017/01/02

více...    


Zimní slunovrat
Dne 21. 12. v 11 hodin 44 minut středoevropského času vstupuje Slunce do znamení Kozoroha. Nastává zimní slunovrat. Začíná astronomická zima. Slunce dosáhne obratníku Kozoroha a pomalu se začne vracet na polokouli severní. 20. března Slunce překročí nebeský rovník (tehdy nastává rovnodennost) a dny se budou prodlužovat až do slunovratu letního, kdy bude situace obrácená. Ve Slaném o zimním slunovratu vyjde Slunce nad obzor v 07:59 a zapadne v 16:02.

2016/12/20

více...    


Astronomové poprvé zkoumali atmosféru horké exoplanety
Jedná se o vůbec první pozorování počasí na planetě mimo sluneční soustavu. Podnebí na exoplanetě s názvem HAT-P-7b není momentálně nijak příznivé. Je zataženo s teplotou 1 927 °C. Samotná skutečnost, že jsme to byli schopni zjistit, je poměrně revoluční. Exoplaneta HAT-P-7b je větší než Jupiter a obíhá svojí mateřskou hvězdu v periodě jen 2,2 dne. Tomuto typu extrasolárních planet říkáme horký Jupiter. Jedná se o obří plynné planety obíhající velmi blízko své hvězdy v periodách několika málo dnů, nikoliv měsíců a roků jsme si zvykli u obřích planet ve sluneční soustavě. Interakce mezi masivní planetou a její mateřskou hvězdou umožní obíhající planetu snáze vystopovat. Zatímco HAT-P-7b byla nejprve detekována malými dalekohledy projektu HATNet (The Hungarian-made Automated Telescope Network), zdaleka nejvíce podrobných informací zprostředkoval kosmický dalekohled Kepler. Nejprve Kepler sledoval při jeho první pětileté misi divoké poklesy jasnosti mateřské hvězdy HAT-P-7. Na základě těchto údajů se pokusil tým vědců pod vedením Davida Armstronga (University of Warwick) zjistit, zda budou schopni shromáždit obraz síly větru v atmosféře planety, která přijímá intenzivní záření od své hvězdy větší než je Slunce, včetně rozlišení distribuce tepla z denní na noční stranu exoplanety. Dosud nevídané pohledy by mohl nabídnout nový vesmírný dalekohled Jamese Webba, který bude vypuštěn už koncem roku 2018. Exoplaneta HAT-P-7b ze souhvězdí Labutě je nepochybně výborným kandidátem pro následná pozorování.

2016/12/16

více...    


Superměsíc a Geminidy
Spektakulární záležitost při špatném načasování. Měsíční úplněk a pravidelný prosincový roj létavic. Superměsíc je dobrá věc stejně tak bohatý meteorický roj. Ale obojí dohromady? Možná ne tak úplně dobrá věc. Přesně to se v průběhu noci z 13. na 14. prosince odehraje na noční obloze. Měsíc dosáhne úplňku 14. 12. v 01:05 SEČ právě v maximu spršky meteorů známého roje Geminidů. Úchvatný Měsíc, v pořadí už třetí superměsíc v tomto roce, zalije oblohu tak jasným světlem, že z předpokládaného počtu 120 meteorů Geminid za hodinu, jich reálně zahlédneme možná jen tucet. Jednotlivé meteory se mohou objevit kdekoliv na obloze, ale jejich cesty se potkávají v jediném místě a to v blízkosti jasné hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců. Proto známé souhvězdí zvířetníku propůjčuje název meteorickému roji. Stojí za to vůbec čekat na pár meteorů za hodinu? Určitě ano. Geminidy patří totiž mezi nejbohatší a nestálejší roje roku. Běžně jsou k vidění v průběhu maxima i jasné bolidy. Geminidy jsou také jedny z mála, které jsou aktivní kolem půlnoci, a jejich radiant je současně už dost vysoko nad obzorem.

2016/12/12

více...    


Jak stará je sluneční soustava?
Astronomové soudí, že stáří naší sluneční soustavy je přibližně 4,56 miliardy let. Přesnost, s jakou se na tomto údaji shodují, je přitom obdivuhodná – pouhých 10 milionů let. Jak je možné určit stáří sluneční soustavy s takovou přesností? K odhadu stáří sluneční soustavy potřebujeme geologicky primitivní, nemetamorfovaný materiál, jaký vznikl přímou akrecí z prachoplynného disku, jenž vznikl společně se Sluncem a nebyl dále přeměněn působením vysokých tlaků či teplot, jaké panovaly v pláštích či jádrech planetárních embryí. Postupným nabalováním prachových zrn o velikosti v řádu desetin mikrometru a jejich „lepením“ elektrostatiskými silami mohly již během jedno roku okolo Slunce obíhat částice velikosti štěrku. Samotná doba akrece planetesimál o průměru do 1 km tak trvala zřejmě méně než 100 000 let, což je doba velmi krátká s ohledem na přesnost určení stáří celé soustavy.
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Jakuba Rozehnala.

2016/12/09

více...    

Novinky z hvězdárny


Od 20. 2. do 24. 2. bude hvězdárna uzavřena.



Pořady pro děti:
ve čtvrtek 2. 2. v 18:30 hod.
MĚSÍC U KREJČÍHO






Pořady pro dospělé a mládež:
ve čtvrtek 9. 2. v 18:30 hod.
PETR A PAVLA V ZIMĚ







ve čtvrtek 16. 2. v 18:30 hod.
LETY KE HVĚZDÁM








Astronomické úkazy v únoru

     Měsíc – náš nejbližší kosmický soused – můžeme na večerní obloze pozorovat 1. do 10. února. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 4. února, kdy nastává první čtvrť.
     Únorové večerní obloze dál vévodí Venuše, která dosahuje maximální jasnosti -4,6 mag v pátek 17. 2. a Mars, který svítí vysoko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme většinu noci kromě večera a Saturn je na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem.
     Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková prošla přísluním sice už v roce 2016, ale nejlepší pozorovací podmínky ji čekají až v tom letošním. Dne 11. 2. projde jen 0,084 au od Země a měla by být ideální kometou pro malé dalekohledy.
     Seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky bude pozorovatelné 15. a 16. 2. ve druhé polovině noci, po konjunkci Jupiteru s Měsícem, k níž dojde 15. 2. v 17 hodin (Měsíc 2,0° severně). V pondělí 27. 2. v 1 hodinu nastane konjunkce Marsu s Uranem. Mars se bude nacházet 0,6° severně a planety budeme moci pozorovat 26. 2. večer před konjunkcí nad západním obzorem.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


SHOW S KAPALNÝM DUSÍKEM


     Ve čtvrtek 26. ledna jsme v rámci předáškového večera uspořádali pro návštěvníky hvězdárny speciální show s kapalným dusíkem. Kapalný dusík je se svojí teplotou -196°C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Hostem večera byl Mgr. Jakub Rozehnal.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Byl Velký třesk?


     Ve čtvrtek 24.11. proběhla přednáška o tom, jak si dnes vědci představují počátek vesmíru. Na počátku byl vesmír nepochybně hustý a velmi horký. Mnozí žijí v představě, že vesmír vznikl obří explozí z nekonečně malého bodu s nekonečnou teplotou a hustotou. Taková představa však ale nesouhlasí s našimi základními fyzikálními znalostmi.


Noc vědců 2016


     I v roce 2016 jsme v rámci Evropské noci vědců připravili speciální program. Stejně jako v minulém roce se Městská hvězdárna prezentovala na samostatném stanovišti v budově slánského gymnázia.


Přechod planety Merkur přes sluneční disk 9.5.2016


     Přechod planety přes sluneční disk je astronomický úkaz vznikající stejným mechanismem jako mnohem známější zatmění Slunce. Při zatmění se Měsíc ocitne tak blízko spojnice Slunce – Země, že z pohledu pozorovatele na Zemi částečně nebo úplně zastíní sluneční kotouč. V případě přechodu (neboli tranzitu) planety se poblíž spojnice Slunce-Země ocitne některá z vnitřních planet Sluneční soustavy (Merkur nebo Venuše). Letos 9. května to byl Merkur.


Prázdniny pod hvězdami
     Každoročně vyrážíme s naší mobilní hvězdárnou na letní tábory, kde s nabídkou odpoledního a večerního astronomického programu seznamujeme děti s vesmírem.


10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd


     Počty proměnných hvězd objevených českými astronomy se během několika posledních let se zvyšují nebývalou intenzitou. Objevy nových proměnných hvězd mají klíčový význam. Umožňují studovat nitro hvězd, jejich povrch i okolí. S jejich pomocí je možné určovat vzdálenosti ve vesmíru. Obecně lze říci, že hvězdná proměnnost upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru. Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky prezentuje 1000. objev české proměnné hvězdy. Do seznamu 10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd se s 25 objevy řadí také Jaroslav Trnka z Městské hvězdárny ve Slaném.