Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.


fotogalerie




Aktuality z astronomie

Vědci upřesnili dráhu planety Devět
Planeta Devět stále zůstává v režimu teoretická. Vědci předpokládají její existenci na základě studování drah několika velmi vzdálených objektů Kuiperova pásu. Sarah Millholland a Gregory Laughlin si vzali na paškál celkem 11 objektů Kuiperova pásu, jejichž velké poloosy dráhy jsou větší než 250 AU. Osm z těchto těles použili pro nové simulace s cílem upřesnit dráhu planety Devět. První zpráva o „objevu deváté planety sluneční soustavy“ se objevila v médiích přesně před rokem a vycházela z článku Konstantina Batygina a Michaela E. Browna s názvem „Evidence for a distant giant planet in the Solar system“, tedy volně přeloženo „Důkaz o přítomnosti vzdálené obří planety ve sluneční soustavě“, publikovaném v renomovaném časopise The Astronomical Journal.

2017/01/22

více...    


Astronomické úkazy roku 2017
Rok 2017 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Na lednové večerní obloze jistě nepřehlédneme nejjasnější planetu vůbec – Venuši. Přelom března a dubna bude patřit Merkuru, v tomto období bude nejlépe pozorovatelný v roce 2017. Pro Mars je letošní rok bohužel rokem nepříznivým, neboť v něm nenastává opozice se Sluncem. Jupiter spatříme nejlépe v dubnu, opozicí projde 7. 4. ve 23 hodin a Saturn v červnu, opozice nastává 15. 6. v 11 hodin. Jeho prstence pozorujeme ze severní strany, otevřeny jsou na maximum, neboť na severní polokouli nastává v tomto roce letní slunovrat. Obě zatmění Měsíce, která v letošním roce nastanou, budou od nás pozorovatelná.

2017/01/15

více...    


Lednové Kvadrantidy
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 15 hodin 3. ledna, tedy ve dne. Měsíc ale pozorování po půlnoci ze 3. na 4. 1. rušit nebude. Hodinová frekvence v maximu by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019. Radiant se nachází v souhvězdí Pastýře. Název roje pochází z názvu zaniklého souhvězdí Nástěnný kvadrant, jehož hvězdy jsou dnes součástí souhvězdí Pastýř, Drak a Herkules.

2017/01/02

více...    


Zimní slunovrat
Dne 21. 12. v 11 hodin 44 minut středoevropského času vstupuje Slunce do znamení Kozoroha. Nastává zimní slunovrat. Začíná astronomická zima. Slunce dosáhne obratníku Kozoroha a pomalu se začne vracet na polokouli severní. 20. března Slunce překročí nebeský rovník (tehdy nastává rovnodennost) a dny se budou prodlužovat až do slunovratu letního, kdy bude situace obrácená. Ve Slaném o zimním slunovratu vyjde Slunce nad obzor v 07:59 a zapadne v 16:02.

2016/12/20

více...    


Astronomové poprvé zkoumali atmosféru horké exoplanety
Jedná se o vůbec první pozorování počasí na planetě mimo sluneční soustavu. Podnebí na exoplanetě s názvem HAT-P-7b není momentálně nijak příznivé. Je zataženo s teplotou 1 927 °C. Samotná skutečnost, že jsme to byli schopni zjistit, je poměrně revoluční. Exoplaneta HAT-P-7b je větší než Jupiter a obíhá svojí mateřskou hvězdu v periodě jen 2,2 dne. Tomuto typu extrasolárních planet říkáme horký Jupiter. Jedná se o obří plynné planety obíhající velmi blízko své hvězdy v periodách několika málo dnů, nikoliv měsíců a roků jsme si zvykli u obřích planet ve sluneční soustavě. Interakce mezi masivní planetou a její mateřskou hvězdou umožní obíhající planetu snáze vystopovat. Zatímco HAT-P-7b byla nejprve detekována malými dalekohledy projektu HATNet (The Hungarian-made Automated Telescope Network), zdaleka nejvíce podrobných informací zprostředkoval kosmický dalekohled Kepler. Nejprve Kepler sledoval při jeho první pětileté misi divoké poklesy jasnosti mateřské hvězdy HAT-P-7. Na základě těchto údajů se pokusil tým vědců pod vedením Davida Armstronga (University of Warwick) zjistit, zda budou schopni shromáždit obraz síly větru v atmosféře planety, která přijímá intenzivní záření od své hvězdy větší než je Slunce, včetně rozlišení distribuce tepla z denní na noční stranu exoplanety. Dosud nevídané pohledy by mohl nabídnout nový vesmírný dalekohled Jamese Webba, který bude vypuštěn už koncem roku 2018. Exoplaneta HAT-P-7b ze souhvězdí Labutě je nepochybně výborným kandidátem pro následná pozorování.

2016/12/16

více...    


Superměsíc a Geminidy
Spektakulární záležitost při špatném načasování. Měsíční úplněk a pravidelný prosincový roj létavic. Superměsíc je dobrá věc stejně tak bohatý meteorický roj. Ale obojí dohromady? Možná ne tak úplně dobrá věc. Přesně to se v průběhu noci z 13. na 14. prosince odehraje na noční obloze. Měsíc dosáhne úplňku 14. 12. v 01:05 SEČ právě v maximu spršky meteorů známého roje Geminidů. Úchvatný Měsíc, v pořadí už třetí superměsíc v tomto roce, zalije oblohu tak jasným světlem, že z předpokládaného počtu 120 meteorů Geminid za hodinu, jich reálně zahlédneme možná jen tucet. Jednotlivé meteory se mohou objevit kdekoliv na obloze, ale jejich cesty se potkávají v jediném místě a to v blízkosti jasné hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců. Proto známé souhvězdí zvířetníku propůjčuje název meteorickému roji. Stojí za to vůbec čekat na pár meteorů za hodinu? Určitě ano. Geminidy patří totiž mezi nejbohatší a nestálejší roje roku. Běžně jsou k vidění v průběhu maxima i jasné bolidy. Geminidy jsou také jedny z mála, které jsou aktivní kolem půlnoci, a jejich radiant je současně už dost vysoko nad obzorem.

2016/12/12

více...    


Jak stará je sluneční soustava?
Astronomové soudí, že stáří naší sluneční soustavy je přibližně 4,56 miliardy let. Přesnost, s jakou se na tomto údaji shodují, je přitom obdivuhodná – pouhých 10 milionů let. Jak je možné určit stáří sluneční soustavy s takovou přesností? K odhadu stáří sluneční soustavy potřebujeme geologicky primitivní, nemetamorfovaný materiál, jaký vznikl přímou akrecí z prachoplynného disku, jenž vznikl společně se Sluncem a nebyl dále přeměněn působením vysokých tlaků či teplot, jaké panovaly v pláštích či jádrech planetárních embryí. Postupným nabalováním prachových zrn o velikosti v řádu desetin mikrometru a jejich „lepením“ elektrostatiskými silami mohly již během jedno roku okolo Slunce obíhat částice velikosti štěrku. Samotná doba akrece planetesimál o průměru do 1 km tak trvala zřejmě méně než 100 000 let, což je doba velmi krátká s ohledem na přesnost určení stáří celé soustavy.
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Jakuba Rozehnala.

2016/12/09

více...    


Nadějná vánoční kometa C/2016 U1 (NEOWISE)
Velký zájem astronomů budí nedávno objevená kometa svým rychlým zjasňováním. Jedná se o kometu, která byla objevena pomocí sondy Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE) teprve 21. října 2016. Původní odhady vývoje její jasnosti přitom nebyly vůbec příznivé. Dokonce se objevily spekulace, že v důsledku těsného přiblížení se při průletu kolem Slunce její jádro zcela rozpadne. Aktuálně se však situace zásadně mění -- ze snímků pořízených v listopadu se naopak zdá, že je kometa v dobré kondici a možná bude viditelná koncem prosince i pomocí malých dalekohledů na ranní obloze.

2016/12/07

více...     více...    


Střed Galaxie a proklatě rychlá hvězda
Střed naší Galaxie se nachází na západním okraji souhvězdí Střelce, v těsném sousedství s hranicí souhvězdí Hadonoše. Astronom se sotva na obloze setká s krásnějším místem. Okolí středu Galaxie je bohaté na mlhoviny (Trifid, Laguna a desítky dalších), kulové hvězdokupy (například M 22, která je dokonce jasnější než kulová hvězdokupa v Herkulu) i otevřené hvězdokupy, řadu pozůstatků supernov, rozsáhlých oblouků a vláken svítícího plynu a dalších zajímavých cílů. Některé objekty skutečně souvisí se středem naší Galaxie, jiné se do této oblasti náhodně promítají. V souhvězdí Střelce se nachází 15 objektů slavného Messierova katalogu a mnoho desítek objektů z dalších katalogů. Oblast je častým cílem velkých dalekohledů, které pořizují nádherné snímky zdobící čelní strany astronomických časopisů...

Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

2016/11/17

více...    


Nový kosmický dalekohled je hotov
Hlavní části James Webb Space Telescope (JWST), dosud největšího kosmického dalekohledu, byly dokončeny v extrémně čisté montážní hale NASA Goddard Space Flight Center v Marylandu. JWST bude nyní podroben sérií přísných zkoušek, které by měly obsahovat simulaci startovacích podmínek a kryogenní zkoušku, aby bylo možné otestovat, jak se bude chovat dalekohled v mrazivém prostředí kosmu. Tyto hlavní části JWST dalekohledu obsahují optické komponenty a další vědecká zařízení. Po skončení testů bude k dalekohledu nainstalován sluneční štít jako prevence zahřívání k hlavní části lodi, kde je ukryta podpora přístroje a komunikační systémy. Start je naplánován na říjen 2018.

2016/11/16

více...    


Meteorický roj Leonidů 2016
Leonidy jsou jedním z nejznámějších meteorických v roce. Ačkoliv je o Leonidách známo, že nabízejí báječnou noční podívanou, přesto se jednou za 33 let očekává událost jako žádná jiná. Každých 33 let totiž Země protne hustý oblak starých úlomků komety 55P Tempel-Tuttle. Když k tomuto dojde, je možné sledovat obrazně řečeno tisíce a tisíce tzv. „padajících hvězd“ každou hodinu. Příště k takové spektakulární podívané dojde až v roce 2023. Ale do té doby budou Leonidy představovat příjemný zážitek pro nadšené pozorovatele a jim podobné.
    V roce 2016 budou Leonidy nejlépe viditelné od 16. do 18. listopadu. Náruživý pozorovatelé oblohy, kteří budou mít štěstí na dostatečně jasnou oblohu, budou svědky průměrné frekvence 15 až 20 meteorů. Vrchol očekávané intenzity by měl podle předpovědi nastat 18. listopadu v ranních hodinách. Je jisté, že čím méně oblačnosti, měsíční záře, světelného znečištění, tím větší počet meteorů máme šanci spatřit.
    Pokud zrovna bydlíte v blízkosti přesvětleného města, doporučuji odjet někam pryč mimo jas světel. Pokud tak učiníte a naleznete tmu, vyderte takové místo na pozorování, které nebude rušeno ani světlomety projíždějících vozidel, jež by narušili vaše citlivé noční vidění. Pokud spatříte ze svého úkrytu před světlem každou hvězd z Malého Vozu, tak potom jste našli to správné místo a vaše oči se správně adaptují na tmu.

2016/11/15

více...    

Superúplňek
Letošní rok se blíží k závěru a loučí se s námi největším úplňkem, který většina žijících lidí neviděla. Měsíc bude až o 14% větší a 30% jasnější oproti průměrného měsíčního úplňku. Příčinou „superúplňku“ je blízkost našeho satelitu. Poslední podobná situace nastala v roce 1948 a další příležitost vidět Měsíc v takto abnormální velikosti připadá až na 25. listopad 2034. Úplněk nastává přesně 14. listopadu ve 14h 52 min SEČ. Bohužel pro Evropany úkaz ztrácí trochu na zajímavosti, neboť v tu chvíli bude Měsíc ještě několik hodin pod obzorem. Bez ohledu na tuto skutečnost Měsíc dostatečně zazáří po oba večery, tedy 13. a 14. 11.

2016/11/12

více...    

Schiaparelli nepřežil přistání na Marsu
Pohledem americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter z oběžné dráhy Marsu byl na pátečních snímcích dobře patrný tvrdý dopad evropského modulu Schiaparelli, který je součásti mise ExoMars 2016. Italský přistávací modul Schiapapelli klesal na povrch Rudé planety z výšky několika mil. Důkazem o tvrdém dopadu modulu svědčí nápadná tmavá skvrna na snímcích z marsovského povrchu. Snímky potvrzují ztrátu modulu při jeho finálním sestupu skrz horní vrstvu marťanské atmosféry v okamžiku, kdy se o brzdný manévr měl starat supersonický padák. Kontakt s modulem ztratilo řídící centrum méně než jednu minutu před plánovaným měkkým dosednutím.

2016/11/09

více...    

Jak pokračuje stavba E-ELT?
V oblasti pozemní optické astronomie se zanedlouho dočkáme posunutí hranice o notný kus dopředu. Adaptivní optika smazala neduhy atmosféry a nyní míří vstříc nové metě -- dalekohledům o průměru v řádu desítek metrů. Vyrůst mají v příštích letech tři klíčové optické dalekohledy...

Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Jaroslava Trnky.

2016/11/05

více...    

Novinky z hvězdárny

10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd


     Počty proměnných hvězd objevených českými astronomy se během několika posledních let se zvyšují nebývalou intenzitou. Objevy nových proměnných hvězd mají klíčový význam. Umožňují studovat nitro hvězd, jejich povrch i okolí. S jejich pomocí je možné určovat vzdálenosti ve vesmíru. Obecně lze říci, že hvězdná proměnnost upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru. Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky prezentuje 1000. objev české proměnné hvězdy. Do seznamu 10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd se s 25 objevy řadí také Jaroslav Trnka z Městské hvězdárny ve Slaném.



Pořady pro dospělé a mládež:
ve čtvrtek 5. 1. v 18:30 hod.
MĚSÍC - SEN A SKUTEČNOST







ve čtvrtek 12. 1. v 18:30 hod.
PETR A PAVLA V ZIMĚ





Pořady pro děti:
ve čtvrtek 19. 1. v 18:30 hod.
JAK KOMETKA ŠLA DO SVĚTA





Jedinečná fyzikální show:
ve čtvrtek 26. 1. v 18:30 hod.
SHOW S KAPALNÝM DUSÍKEM








Astronomické úkazy v lednu

     Měsíc – náš nejbližší kosmický soused – můžeme na večerní obloze pozorovat od 1. do 12. ledna. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 5. ledna, kdy nastává první čtvrť.
     Večerní oblohu počátku roku bezesporu ovládne Venuše, nejjasnější planeta sluneční soustavy. Dne 12. 1. ve 14 hodin se totiž dostane do maximální východní elongace a podmínky pro její pozorování budou optimální. Jasnost planety od začátku roku stoupá, maxima (-4,6 mag) dosáhne 17. 2. Na večerní obloze ji po celý leden bude dělat společnost druhá nejbližší planeta naší Země – Mars. Jeho jasnost dosahuje 0,8 mag a svítit bude vysoko nad jihozápadním obzorem. Největší planetu sluneční soustavy – Jupiter zastihneme na obloze ve druhé polovině noci. V polovině ledna ráno nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší, který je 19. 1. v 11 hodin v maximální západní elongaci. Společnost mu bude na obloze dělat Saturn – nejkrásnější planeta sluneční soustavy. Zatímco Merkur po elongaci rychle slábne a přestává být pozorovatelný, viditelnost Saturnu se naopak s koncem měsíce zlepšuje.
     V lednu dojde ke dvěma těsným konjunkcím planety Neptun. V neděli 1. 1. v 8 hodin to bude konjunkce Marsu s Neptunem, Mars bude 0,0° jižně a 12. 1. ve 23 hodin nastane konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 0,4° severně. Obě konjunkce se sice odehrají pod naším o bzorem, ale extrémně těsná přiblížení planet bude možné pozorovat na obloze večer. Planeta Venuše (a ve druhém případě Mars) bude poblíž. Ve čtvrtek 19. 1. v 7 hodin bude v konjunkci Měsíc se Spicou (Spica 5,5° jižně). Seskupení Měsíce, Spiky a Jupiteru bude pozorovatelné na ranní obloze.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Byl Velký třesk?


     Ve čtvrtek 24.11. proběhla přednáška o tom, jak si dnes vědci představují počátek vesmíru. Na počátku byl vesmír nepochybně hustý a velmi horký. Mnozí žijí v představě, že vesmír vznikl obří explozí z nekonečně malého bodu s nekonečnou teplotou a hustotou. Taková představa však ale nesouhlasí s našimi základními fyzikálními znalostmi.


Noc vědců 2016


     I v roce 2016 jsme v rámci Evropské noci vědců připravili speciální program. Stejně jako v minulém roce se Městská hvězdárna prezentovala na samostatném stanovišti v budově slánského gymnázia.


Přechod planety Merkur přes sluneční disk 9.5.2016


     Přechod planety přes sluneční disk je astronomický úkaz vznikající stejným mechanismem jako mnohem známější zatmění Slunce. Při zatmění se Měsíc ocitne tak blízko spojnice Slunce – Země, že z pohledu pozorovatele na Zemi částečně nebo úplně zastíní sluneční kotouč. V případě přechodu (neboli tranzitu) planety se poblíž spojnice Slunce-Země ocitne některá z vnitřních planet Sluneční soustavy (Merkur nebo Venuše). Letos 9. května to byl Merkur.


Jedinečná fyzikální show - KAPALKÝ DUSÍK V HLAVNÍ ROLI


     V úterý 19. dubna jsme v rámci předáškového večera uspořádali pro návštěvníky hvězdárny speciální show s kapalným dusíkem. Kapalný dusík je se svojí teplotou -196°C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Hostem večera byl Mgr. Jakub Rozehnal.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Gravitační vlny


     V Městské hvězdárně proběhla 29. března přednáška věnovaná historickému objevu gravitačních vln na observatoři LIGO. První přímá detekce gravitačních vln je jakýmsi fyzikálním svátkem, je to dlouho očekávaný okamžik, který doslova otevírá další okno do vesmíru.


Prázdniny pod hvězdami
     Každoročně vyrážíme s naší mobilní hvězdárnou na letní tábory, kde s nabídkou odpoledního a večerního astronomického programu seznamujeme děti s vesmírem.


Dovolená s dalekohledem 2015
     V druhé polovině srpna jsme podpořili svou účastí každororoční setkání majitelů astronomické techniky pořádané hvězdárnou v Rokycanech pod názvem Dovolená s dalekohledem 2015, která se konala v Melchiorově Huťi u Úněšova.