Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.


fotogalerie




Aktuality z astronomie

Střed Galaxie a proklatě rychlá hvězda
Střed naší Galaxie se nachází na západním okraji souhvězdí Střelce, v těsném sousedství s hranicí souhvězdí Hadonoše. Astronom se sotva na obloze setká s krásnějším místem. Okolí středu Galaxie je bohaté na mlhoviny (Trifid, Laguna a desítky dalších), kulové hvězdokupy (například M 22, která je dokonce jasnější než kulová hvězdokupa v Herkulu) i otevřené hvězdokupy, řadu pozůstatků supernov, rozsáhlých oblouků a vláken svítícího plynu a dalších zajímavých cílů. Některé objekty skutečně souvisí se středem naší Galaxie, jiné se do této oblasti náhodně promítají. V souhvězdí Střelce se nachází 15 objektů slavného Messierova katalogu a mnoho desítek objektů z dalších katalogů. Oblast je častým cílem velkých dalekohledů, které pořizují nádherné snímky zdobící čelní strany astronomických časopisů...

Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

2016/11/17

více...    


Nový kosmický dalekohled je hotov
Hlavní části James Webb Space Telescope (JWST), dosud největšího kosmického dalekohledu, byly dokončeny v extrémně čisté montážní hale NASA Goddard Space Flight Center v Marylandu. JWST bude nyní podroben sérií přísných zkoušek, které by měly obsahovat simulaci startovacích podmínek a kryogenní zkoušku, aby bylo možné otestovat, jak se bude chovat dalekohled v mrazivém prostředí kosmu. Tyto hlavní části JWST dalekohledu obsahují optické komponenty a další vědecká zařízení. Po skončení testů bude k dalekohledu nainstalován sluneční štít jako prevence zahřívání k hlavní části lodi, kde je ukryta podpora přístroje a komunikační systémy. Start je naplánován na říjen 2018.

2016/11/16

více...    


Meteorický roj Leonidů 2016
Leonidy jsou jedním z nejznámějších meteorických v roce. Ačkoliv je o Leonidách známo, že nabízejí báječnou noční podívanou, přesto se jednou za 33 let očekává událost jako žádná jiná. Každých 33 let totiž Země protne hustý oblak starých úlomků komety 55P Tempel-Tuttle. Když k tomuto dojde, je možné sledovat obrazně řečeno tisíce a tisíce tzv. „padajících hvězd“ každou hodinu. Příště k takové spektakulární podívané dojde až v roce 2023. Ale do té doby budou Leonidy představovat příjemný zážitek pro nadšené pozorovatele a jim podobné.
    V roce 2016 budou Leonidy nejlépe viditelné od 16. do 18. listopadu. Náruživý pozorovatelé oblohy, kteří budou mít štěstí na dostatečně jasnou oblohu, budou svědky průměrné frekvence 15 až 20 meteorů. Vrchol očekávané intenzity by měl podle předpovědi nastat 18. listopadu v ranních hodinách. Je jisté, že čím méně oblačnosti, měsíční záře, světelného znečištění, tím větší počet meteorů máme šanci spatřit.
    Pokud zrovna bydlíte v blízkosti přesvětleného města, doporučuji odjet někam pryč mimo jas světel. Pokud tak učiníte a naleznete tmu, vyderte takové místo na pozorování, které nebude rušeno ani světlomety projíždějících vozidel, jež by narušili vaše citlivé noční vidění. Pokud spatříte ze svého úkrytu před světlem každou hvězd z Malého Vozu, tak potom jste našli to správné místo a vaše oči se správně adaptují na tmu.

2016/11/15

více...    

Superúplňek
Letošní rok se blíží k závěru a loučí se s námi největším úplňkem, který většina žijících lidí neviděla. Měsíc bude až o 14% větší a 30% jasnější oproti průměrného měsíčního úplňku. Příčinou „superúplňku“ je blízkost našeho satelitu. Poslední podobná situace nastala v roce 1948 a další příležitost vidět Měsíc v takto abnormální velikosti připadá až na 25. listopad 2034. Úplněk nastává přesně 14. listopadu ve 14h 52 min SEČ. Bohužel pro Evropany úkaz ztrácí trochu na zajímavosti, neboť v tu chvíli bude Měsíc ještě několik hodin pod obzorem. Bez ohledu na tuto skutečnost Měsíc dostatečně zazáří po oba večery, tedy 13. a 14. 11.

2016/11/12

více...    

Schiaparelli nepřežil přistání na Marsu
Pohledem americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter z oběžné dráhy Marsu byl na pátečních snímcích dobře patrný tvrdý dopad evropského modulu Schiaparelli, který je součásti mise ExoMars 2016. Italský přistávací modul Schiapapelli klesal na povrch Rudé planety z výšky několika mil. Důkazem o tvrdém dopadu modulu svědčí nápadná tmavá skvrna na snímcích z marsovského povrchu. Snímky potvrzují ztrátu modulu při jeho finálním sestupu skrz horní vrstvu marťanské atmosféry v okamžiku, kdy se o brzdný manévr měl starat supersonický padák. Kontakt s modulem ztratilo řídící centrum méně než jednu minutu před plánovaným měkkým dosednutím.

2016/11/09

více...    

Jak pokračuje stavba E-ELT?
V oblasti pozemní optické astronomie se zanedlouho dočkáme posunutí hranice o notný kus dopředu. Adaptivní optika smazala neduhy atmosféry a nyní míří vstříc nové metě -- dalekohledům o průměru v řádu desítek metrů. Vyrůst mají v příštích letech tři klíčové optické dalekohledy...

Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Jaroslava Trnky.

2016/11/05

více...    

Podzimní rovnodennost
Dne 22. září v 16 hodin 20 minut středoevropského letního času nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim. Jako rovnodennost označujeme okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc prakticky stejnou délku, odtud tedy rovnodennost. Slunce v den rovnodennosti vyjde téměř přesně na geografickém východě a zapadne na geografickém západě. V pravé poledne, kdy bude Slunce přesně nad jihem, jej u nás spatříme ve výšce 40 stupňů nad obzorem, zatímco na rovníku bychom jej měli přesně nad hlavou. Okamžik podzimní rovnodennosti je zároveň začátkem astronomického podzimu.
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Jakuba Rozehnala.

2016/09/20

více...    

Nebe plné Perseidů
Nejočekávanější přehlídka prázdninových létavic je tady. Připravme se proto na fantastickou podívanou, kterou nabízejí letošní Perseidy. Každý rok se pravidelně v polovině srpna střetává Země s oblakem prachových částeček, které za sebou zanechala kometa 109P/Swift-Tuttle. Tyto drobounké částečky kometárního prachu vlétají do atmosféry rychlostí 30 km/s . Vypaření částic je doprovázeno světelným zábleskem, kterému říkáme meteor. Protože se zdá, že meteory vylétají z místa na obloze v oblasti souhvězdí Persea, nazýváme meteory tohoto roje jako Perseidy. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších meteorických rojů, které každoročně pozorujeme. Typicky produkují Perseidy přibližně 60 až 100 meteorů za hodinu na tmavé obloze. Letos je však situace trochu jiná – sprška meteorů může být téměř dvojnásobná! Odborníci předpovídají frekvenci 150 až 160 meteorů za hodinu v maximu, které nastane v noci z 11. na 12. srpna. Za zvýšenou frekvencí stojí velké planety – především Jupiter a jeho gravitační působení na shluky částic kometárního prachu, které vychýlil do blízkosti zemské dráhy. Proto se letos setká Země s větším počtem těchto částic, než je obvyklé. Těšme se tedy na strhující podívanou. Jasné nebe a pěkný výhled!

2016/08/20

více...    

Naučíme se využívat spin fotonů?
Když v roce 1897 Joseph Thomson objevil elektron, určitě netušil, že se tato částice stane základem většiny moderních technologií. Elektrony jsou nosiči elektrického proudu, jehož jemné impulzy pohání veškerá elektronická zařízení. Elektronická revoluce zcela pozměnila lidstvo a jeho chování. Prostá lidská komunikace je vytěsňována tlacháním přes mobilní zařízení. Jen budoucnost ukáže, zda šlo o správnou cestu, nebo o počátek degenerace lidského pokolení. Veškerá elektronická zařízení do 80. let dvacátého století využívala jen náboj elektronu. Elektron má ale i další charakteristiku – spin. Jde o vnitřní moment hybnosti, jakousi elementární a nezničitelnou točivost danou elektronu do vínku už při jeho zrodu. Právě spin je zodpovědný za to, že se elektron nechová jen jako mikroskopický nabitý objekt, ale také jako malý elementární magnet. Spin elektronu byl v 80. letech poprvé technologicky využit při zápisu informace na magnetická média.
Více v aktuálním vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

2016/08/10

více...    

Nová trpasličí planeta objevena za drahou Neptuna
Mezinárodní tým astronomů objevil novou trpasličí planetu obíhající v disku malých zmrzlých těles za Neptunem. Nové těleso má průměr zhruba 700 km a jeho dráha patří k největším, jaké u trpasličích planet vůbec známe. Označení 2015 RR 245 přidělila tělesu Mezinárodní astronomická unie a bylo evidováno databází Minor Planet Center. Nová trpasličí planeta byla objevena pomocí obřího kanadsko-francouzského dalekohledu umístněného na vrcholu sopky Maunakea na havajských ostrovech.

2016/08/02

více...    

Juno na orbitě kolem Jupiteru
Úspěšným navedením sondy Juno na oběžnou dráhu kolem Jupiteru 5. července ráno SELČ byla zakončena její téměř pětiletá cesta sluneční soustavou za největším z obrů. Primárním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise, která na Juno čeká, je získat informace o nitru planety, jež mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.

2016/07/14

více...    

Červený obr Antares
Antares (Alfa Scorpio) snadno rozpoznáme na letní obloze. Jedná se totiž o nejjasnější hvězdu výrazně načervenalé barvy ve známém souhvězdí Štíra. Antares vyhledáte nad jižním obzorem v podvečer od pozdního jara až do začátku podzimu. Stejně dobře by měl být vidět Antares i v malém triedru. Dalekohled vám navíc nabídne pohled na malou hvězdokupu M4 v těsné blízkosti jasné hvězdy. Antares je šestnáctou nejjasnější hvězdou na obloze. Antares je skutečně obrovská hvězda s poloměrem přesahující 3 astronomické jednotky (AU). Jedna astronomická jednotka je přitom průměrná vzdálenost Země od Slunce. Představte si, jak by vypadala naše sluneční soustava, když bychom naše Slunce nahradili Antarem – povrch hvězdy by pohlt oběžnou dráhu Marsu!

2016/07/04

více...    

Slabá kometa na večerní obloze
Kometa C/2014 W2 (PANSTARRS) je sice na konci nautického soumraku velmi vysoko nad obzorem (až 80°), ale na vizuální pozorování, byť velkým dalekohledem, to už opravdu není. Tak alespoň jedna fotka ze včerejšího pozorování pomocí CCD kamery. Kometa byla objevena 17. listopadu 2014 při jasnosti 18,8 mag havajským teleskopem PanSTARRS. Slunci byla nejblíže 10. března 2016, a to zhruba 2,67 AU daleko. Malou jasnost komety (aktuálně 14.05 mag) by mohly vyvážit relativně stabilní podmínky pro pozorování v průběhu celého léta i začátkem podzimu, kdy se bude kometa držet stále vysoko nad obzorem. Kometa se v průběhu lunace přesune ze souhvězdí Draka (Dra) do Pastýře (Boo).

2016/06/26

více...    

Novinky z hvězdárny

10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd


     Počty proměnných hvězd objevených českými astronomy se během několika posledních let se zvyšují nebývalou intenzitou. Objevy nových proměnných hvězd mají klíčový význam. Umožňují studovat nitro hvězd, jejich povrch i okolí. S jejich pomocí je možné určovat vzdálenosti ve vesmíru. Obecně lze říci, že hvězdná proměnnost upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru. Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky prezentuje 1000. objev české proměnné hvězdy. Do seznamu 10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd se s 25 objevy řadí také Jaroslav Trnka z Městské hvězdárny ve Slaném.



Pořady pro dospělé a mládež:
ve čtvrtek 1. 12. v 18:30 hod.
ve čtvrtek 8. 12. v 18:30 hod.
PETR A PAVLA V ZIMĚ





Pořady pro dospělé a mládež:
ve čtvrtek 15. 12. v 18:30 hod.
ve čtvrtek 22. 12. v 18:30 hod.
ve čtvrtek 29. 12. v 18:30 hod.
MYSTÉRIUM HVĚZDY BETLÉMSKÉ






Astronomické úkazy v prosinci

     Měsíc – náš nejbližší kosmický soused – lze na večerní obloze pozorovat od 3. do 14. prosince. Nejvhodnější pozorovací podmínky nastávají kolem 7. prosince, kdy je Měsíc v první čtvrti.
     Na prosincové obloze jsou planety umístěné stejně jako v listopadu, tedy vysoko nad jihovýchodním obzorem spatříme ráno Jupiter a nad jihozápadním obzorem září Venuše. Její jasnost dosahuje -4,3 mag a v její blízkosti se nachází planeta Mars.
     Dne 13. 12. v 7 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Aldebaranem (Aldebaran 0,3° severně). Zákryt těles se odehraje se západem Aldebaranu pod obzor.
     Na Silvestra 31. 12. budeme svědky těsného přiblížení Marsu k Neptunu. Tělesa bude od sebe dělit jen 0,02°. Konjunkce nastává až na Nový rok pod naším obzorem.
     Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu. Měsíc v úplňku bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.
     Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 11 hodin 43 minut.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Byl Velký třesk?


     Ve čtvrtek 24.11. proběhla přednáška o tom, jak si dnes vědci představují počátek vesmíru. Na počátku byl vesmír nepochybně hustý a velmi horký. Mnozí žijí v představě, že vesmír vznikl obří explozí z nekonečně malého bodu s nekonečnou teplotou a hustotou. Taková představa však ale nesouhlasí s našimi základními fyzikálními znalostmi.


Noc vědců 2016


     I v roce 2016 jsme v rámci Evropské noci vědců připravili speciální program. Stejně jako v minulém roce se Městská hvězdárna prezentovala na samostatném stanovišti v budově slánského gymnázia.


Přechod planety Merkur přes sluneční disk 9.5.2016


     Přechod planety přes sluneční disk je astronomický úkaz vznikající stejným mechanismem jako mnohem známější zatmění Slunce. Při zatmění se Měsíc ocitne tak blízko spojnice Slunce – Země, že z pohledu pozorovatele na Zemi částečně nebo úplně zastíní sluneční kotouč. V případě přechodu (neboli tranzitu) planety se poblíž spojnice Slunce-Země ocitne některá z vnitřních planet Sluneční soustavy (Merkur nebo Venuše). Letos 9. května to byl Merkur.


Jedinečná fyzikální show - KAPALKÝ DUSÍK V HLAVNÍ ROLI


     V úterý 19. dubna jsme v rámci předáškového večera uspořádali pro návštěvníky hvězdárny speciální show s kapalným dusíkem. Kapalný dusík je se svojí teplotou -196°C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Hostem večera byl Mgr. Jakub Rozehnal.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Gravitační vlny


     V Městské hvězdárně proběhla 29. března přednáška věnovaná historickému objevu gravitačních vln na observatoři LIGO. První přímá detekce gravitačních vln je jakýmsi fyzikálním svátkem, je to dlouho očekávaný okamžik, který doslova otevírá další okno do vesmíru.


Školní exkurze


     Návštěva hvězdárny očima malých výtvarníků ...


Prázdniny pod hvězdami
     Každoročně vyrážíme s naší mobilní hvězdárnou na letní tábory, kde s nabídkou odpoledního a večerního astronomického programu seznamujeme děti s vesmírem.


Dovolená s dalekohledem 2015
     V druhé polovině srpna jsme podpořili svou účastí každororoční setkání majitelů astronomické techniky pořádané hvězdárnou v Rokycanech pod názvem Dovolená s dalekohledem 2015, která se konala v Melchiorově Huťi u Úněšova.